Jdi na obsah Jdi na menu

--- Bas---

Argo Donaldíno

 4.5.2004 - 14.6.2014

  Basík byl mimořádný, akční, silný a vyrovnaný pes. Nebyl to jen pes,- byl to hlavně můj nejlepší přítel. Bylo mezi námi souznění duší. Občas mám pocit, jako by tu pořád byl. Jeho středem světa jsem byla já. Já a míček. Nebo míček a já?-:)026_.jpg

Ostatní psi přehlížel, "procházel středem". Celý život nebyl žádným psem napaden, byl si sám sebou vždycky tak jistý... A 100% mi důvěřoval. A celý život byl prakticky zdravý (když opominu úraz kolene). Takže vlastně děkuji Bohu, že jsme měli alespoň těch deset let... A pak, když se čas nachýlil, aby s hrdostí svou vlastní odešel, jsme měli ještě možnost rozloučit se. Asi věděl, že bych se utrápila, nemoct ho vyprovodit na poslední cestě, nebýt s ním, nepodívat se naposled do těch jeho krásných hnědých očí, které vždycky jiskřily. Nevidět jeho poslední zavrtění ocáskem, když jsem řekla "miluju tě, uvidíme se" a pak vklidu usnul a odešel... a já tu zůstala bez něj s velkou jizvou na srdci, ale vím, že kdyby to bylo jen na něm, nikdy by mě neopustilnadejkov_2011_236.jpg
 
Do svých čtyř let složil velkou řadu zkoušek:
IPO3, IPO2, IPO1, ZPS1, ZVV1, SchHA, FPr1, FPr2, FPr3, ZOP, ZPU1, ZPU2, ZZO, ZM, BH, 
a ani ve výstavních kruzích se neztratil: V, VT, OV, SV CHP 2007 Res. CAC, SV CHP 2008 Res.CAC, KV CHP 2009 V1 CAC, 27.4.2013 KV KPCHP V1, KV KPCHP 26.10.2013 V2 
 081_.jpg
Bohužel, nebyl chovný (DKK 3/3). Velká škoda, že po tak skvělém jedinci není žádný potomek

14. 6. 2014 jsme si s Basíkem museli říct sbohem.

Nemám slov, které by vystihly moji ztrátu.

Miloval mě bytostně, celým svým srdcem. Milovala jsem ho celým srdcem.

Bylo tak snadné ho milovat, obdivovat a vážit si ho

 

veltrusy-prosinec-2013-037.jpg

 

---Grim ---

 Vilda z Dudákova - německý ovčák 

 

Roza z Dudákova x Sonny Gymor

30. 12. 2001 - 30. 10. 2010

2008_12_30.jpg

----

 

 

Kladu si otázku proč. Proč je ten psí život tak krátký. Proč je svět tak nespravedlivý a tak brzo povolal tak úžasného, neškodného a hodného psa jako byl můj Grim..

----

Obrazek

 Obrazek

 

 

 

k.v. 69cm, 42 kg, jelikož měl problém na stopách, nejspíš moji vinou, - složenou má akorát zkoušku  ZVV1, ale na kontě má mnoho úspěchů z obranářských závodů . Byl krapánek přerostlej, něco měl navíc (dlouhý chlupy), něco mu zas chybělo (zub a varle), ale byl to velkej kliďas, dobračisko a mazel, kam jsem ho postavila, tam byl i za hodinu, miloval aporty, všechny zvířátka (především zlatý retrívry, kolie, šeltie atp. - hlavně že to bylo "blonďatý") a hlavně kousání. Byl pokornej, poslušnej a neuměl snad ani zlobit..

 

  • 2.12.2010 Je to už něco přes měsíc, nebo teprv měsíc --, co naposledy vydechl můj medvídek, moje láska Grim. Neobyčejný a nenahraditelný pes, osobnost, autorita pro ostatní psy, a přitom dobrák od kosti. Stále se mi bolestí svírá srdce a ani nemůžu dýchat.. Ale člověk by měl vzpomínat na ty hezké chvíle, kdy mě rozesmál nebo jsem byla pyšná na jeho výkony na poslušnosti a obranách.. a nemyslet na ty smutné dny. Zvířata jsou daleko výš než jsme my, myslím si. Jak hrdě zvíře dokáže přijmout svůj konec..
    Grimík neoplýval přílišným temperamentem, byl to takovej "pan profesor".. vzhledem k jeho velikosti to bylo víc než rozumné.. a navíc jako štěně jsem ho dostala ve stavu, kdy jeho kostra nebyla v takovém stavu, jak by si býval zasloužil
    Byl to bojovník a do poslední chvíle se maximálně snažil udělat alespoň pár kroků aby mě potěšil.. ale pak začal padat a pak už prostě nemohl udělat ani krok, natož sám vstát. Ale i tak, i když nemohl chodit, dokázal s mojí pomocí překonat schody do bytu, nechal si klást jednu nohu po druhé, tak abysme překonali těch dvanáct schodů.. muselo ho to stát strašně moc sil.

    Byla jsem už nějakou dobu srozumněná s tím, že nastane den, kdy nevstane. Kdy mě nepřijde přivítat k vrátkům, ikdyž tisíckrát bude chtít.. Nikdy nezapomenu na jeho hlas.. Aspoň štěkal, tak jako to vždycky s Basíkem dělávali, když jsem pro ně přišla z práce na zahradu. Ale bylo nejenom vidět, ale i slyšet, jak rychle mu odchází síly. 

    Nejšťastnější byl na cvičáku a když mohl kousat. Obrany byly jeho život. To najednou nebyl ten dobrák a kliďas Grim, jak ho většina lidí znala. Najednou to byl rychlý, sebevědomý a nekompromisní pes. Bylo mu jedno, jestli figurant je takový nebo makový, malý či velký, levák či pravák.. Užívala jsem si na každém závodě ten pocit jistoty.. a byla na něj tolik pyšná a on byl tak šťastný. Vím, že už takového psa mít nebudu..
    Do poslední chvíle měl na rukáv chuť a chtěl s námi jet na cvičák. Tak s námi jezdil, co to šlo. Náš život jsme přizpůsobili jemu, abysme mohli být co nejvíc spolu a on se necítil osamocen a odstrčen.  Ležel tam a koukal co se děje, jak kdo cvičí a štěkal, protože ho to štvalo, že nemůže běžet a ukázat jim, jak se to dělá.. Tak pro radost dostal rukáv do huby, ikdyž už jen ležel a nemohl vstát..
    Byl šťastný, když jsem byla šťastná já a já byla šťastná, když byl šťastný on. Ale poslední dva roky byl Grimík hodně nemocný a já se moc trápila. V září 2008 mu vyoperavali z třísla varle a přišla šokující zpráva - maligní tumor. Od té chvíle jsem se bála, že mi umře. Ale Grimča byl bojovník. Pak jsme ale ještě několik dlouhých několik měsíců bojovali se zánětem ocasu, který mu museli na podzim 2009 částečně amputovat. I z toho se po nějaké době vyzbíral. Ale podzim 2010 mu byl osudný. Cauda equinea ochromila jeho tělo.
    Odešel mi navždy a já doufám, že má měkkoučký obláček a ví, že je pořád milován a zůstane nezapomenut a my tam za ním přijdeme.

Basíkovo vyprávění 

  • 9. 7. 2004 - Když si pro mě panička přijela - aby mě vzala s sebou do nového domova měla s sebou taky óbr psa. Říkala mu Grim. Je to německý ovčák, dle rodokmenu Vilda z Dudákova. Přišel mi hrozně veliký, tak velkýho psa jsem zatím neviděl.. Brzičko jsem ale zjistil, že se ho rozhodně bát nemusím. Je to strašnej dobrák a kliďas (teda pokud zrovna nevidí figuranta). Zprvu mi nepřipadalo, že by byl ze mně dvakrát nadšenej.. Ale já ho měl hnedka rád, kroutil jsem se před ním a dorážel, tulil se a různě se vtíral, tak on nemohl odolat mému přátelství.

    Jelikož Grimča je naprosto nekonfliktní a ukázněný pes, nemohl jsem od něj chytit prakticky žádný "nešvary". Až teda na jeden - s chutí si poblafeme u plotů. Teda když se nám to povede a panička třeba zrovna nemá náladu nebo sílu nám to zatrhnout. Hlavně u jednoho. Vždycky když jdeme na zahradu, jsme už dobrých sto metrů předem připraveni sprintovat k sousedovic plotu, kde hlídá taková nervózní ovčanda a všechno jí to vysvětlit.. Ona ovšem štěká ještě dobrou čtvrthodinu potom co projdeme, tak to ji musej ostatní sousedi milovat..

    • Grimču přivedla na svět 30.12.2001 Roza z Dudákova, která našla zalíbení v Sonym Gymor. Grimča byl už jako štěně bohatě osrstěný a nebo měl taky prostě smůlu (kryptorchid), takže čekal celých 4,5 měsíce, než se dočkal své paničky. .
      • Chtěla jsem odrostlejší štěně, protože zaměstnání mi neumožňovalo vzít si 8mi týdenní. Nebo jsem si to tehdy myslela. Grimčovi se ale čekání rozhodně vyplatilo, protože se má moc dobře a dostává se mu dobrého jídla a zacházení, což je obojí jistě znát. Byl v poměrně špatném psychickém stavu, bál se lidí, ruky - nenechal se vůbec pohladit. Jeho důvěru jsem si získávala dlouho a pomalu. Kdo ví, co se mu přihodilo, protože takhle se normální štěně prostě nechová. Nedůvěra k cizím lidem (hlavně chlapům) se stále ještě někdy tu a tam projeví. A tak jsem si řekla, příště si chci opravdu štěňátko vypiplat od malička.
  • Brzo bylo jasný, že Grimčovo silnou stránkou je obrana. Obdivuju ho za to velice, protože musel překonat sám sebe. Jeho strach z lidí byl veliký, ale touha po kořisti a vítězství ještě větší a v genech to tam prostě uložený má. Naštěstí jsme to vzali za dobrý konec a on je výborný a spolehlivý obranář, který nemá problém s výměnou figuranta, dává do toho maximum, plné zákusy, ochotně pouští. Obrany prostě miluje nade vše. Velký dík za to patří mému příteli Kubovi Berdychovi, který se mu v začátcích intenzivně věnoval. A mě, co se týká obran, taky hodně naučil.Obrazek
      • Tak dokud to šlo, jezdili jsme po závodech a sklízeli úspěchy. Od konce r. 2005 je v "částečném invalidním důchodu"

     

     

     

            S P O  
    12.10.2003 Středokluky Obranářský závod ZM 1. -- 45 50 nejlepší obrana
    6.12.2003 Středokluky Mikulářský závod ZVV1 2. -- 91 95  
    17.1.2004 Chlumín Aites obranářský závod ZVV1 1. -- 87 91 nejlepší obrana
    5.6.2004 Roudnice Letní obranářský závod ZVV1 1. -- 93 95  
    9.10.2004 Středokluky II. ročník obr. závodu ZVV1 1. -- 94 94 nejlepší poslušnost
    6.11.2004 Žižice Podzimní obranářský závod ZVV1 1. -- 88 96 nejlepší obrana, absolutní vítěz
    27.12.2004 Jinonice Vánoční pohár ZVV1 2. -- 89 91  
    15.1.2005 Obříství Aites obranářský závod ZVV2 1. -- 84 96 nejlepší obrana
    30.4.2005 Žižice Žižec ZVV1 3. 71 93 98 nejlepší obrana
    14.5.2005 Lenešice O pohár starosty obce ZVV2 2. -- 76 94 nejlepší obrana
    22.10.2005 Újezd Újezdský pohár ZPU2 1. 89 89 95 nejlepší obrana
    3.12.2005 Středokluky Obranářský závod ZVV1 3. -- 81 97 nejlepší obrana
    14.1.2006 Obříství Aites obranářský závod ZVV2 4. -- 82 91 nejlepší obrana
    14.10.2006 Kralupy Memoriál Karla Grűnwalda ZPU2 2. -- 82 95 nejlepší obrana
    20.1.2007 Obříství Aites obranářský závod ZVV2 3. -- 80 98 nejlepší obrana
    10.2.2007 Příbram Obranářský závod Schwartz ZVV1 4. -- 84 98 chybělo trošku víc štěstí, ale z 20 závodníků...
    24.2.2007 Litoměřice Obranářský závod  ZVV1 4. -- 81 97 nejlepší obrana